Pojďme tentokrát nahlédnout do oficiálních statistik, ve kterých se ukrývá řada zajímavostí. Věděli jste například, že v červnu 2021 pobíralo starobní penzi 110 stoletých mužů a 603 stoletých žen? Největší zastoupení mají tito senioři v Praze, kde jich je celkem 133. Nejméně jich je v Karlovarském kraji, kde žije jen devatenáct penzistů starších sto let. V červnu 2011 bylo toto číslo odlišné, celkem se v republice našlo 509 důchodců, kteří dosáhli tohoto požehnaného věku.
A jak rostou průměrné starobní penze?
Zatímco v roce 1993 byl průměrný starobní důchod roven 2 824 Kč, o sedm let později už byl více než dvojnásobný – celkem 6 292 Kč. Mezi léty 2009 a 2015 přitom penze nerostly nijak výrazně, poprvé se jim sice podařilo překonat desetitisícovou hranici, ale rozdíl během celých šesti let činil zhruba tisícikorunu.
Větší navýšení pak přichází poprvé mezi léty 2016 a 2017, kdy jde o téměř 400 korun. Valorizace v dnešní době díky rozhodnutím vlády má úplně jiné parametry. Průměrný měsíční důchod v roce 2018 byl 12 435 Kč, statistika za rok 2019 mluví o celých 13 487 korunách českých. Navýšení přišlo i v roce 2020 a dá se očekávat, že důchody budou růst i do budoucna poměrně výrazným tempem. Záleží však i na výsledku říjnových sněmovních voleb, o jaká čísla vlastně půjde.
2,4 milionu starobních důchodců, z toho více než 650 tisíc v tzv. předčasném důchodu, tak mluví statistika o celkových číslech. Na 33 tisíc seniorů má důchodový příjem pod hranicí pouhých sedmi tisíc korun za kalendářní měsíc, tito lidé mají nicméně právní nárok na dávky v hmotné nouzi. Každé čtvrtletí tedy musí doložit svůj příjem a příslušný ÚP jim vyplácení prodlouží. Vyšší důchod, než dvacet tisíc korun měsíčně pak má na 105 tisíc seniorů, i díky vysoké valorizaci penzí v posledních letech se jejich počet výrazně rozšiřuje.