Poslední měsíce a roky se skloňuje slovní spojení důchodová reforma v médiích stále častěji a mnoho hlasů zaznívá i z politických kruhů. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje dlouhodobě různé změny, které se dotknou prakticky všech budoucích starobních důchodců. Jak takové úpravy vypadají v praxi? Pojďme se podívat na otázku, jíž řeší osoby samostatně výdělečně činné, tedy OSVČ a jaká by je mohla čekat budoucnost v příštích letech. Dvěma slovy, téma je zcela jasné, vyšší sociální odvody.
Sociální pojištění se má do budoucna změnit
O jaké parametry nakonec půjde? Mluví se o dvou různých úpravách, které mají znamenat vyšší náklady na odvody pro OSVČ bez ohledu na to, co je přesně zdrojem jejich obživy. Sociální pojištění by se mělo vyměřovat již ze 75 % daňového základu, přičemž dnes je bernou mincí v tomto směru polovina, tedy 50 %. Měsíční nárůst pro živnostníka využívajícího tzv. výdajový paušál, jehož výdělek odpovídá dnešní průměrné mzdě v ČR, by tak byl v řádu stokorun měsíčně.
Další diskutovaná úprava pak zřejmě nepotěší OSVČ platící minimální částku na odvodech. Ty se totiž mají skokově navýšit, protože měsíční vyměřovací základ pro živnostníky na hlavní činnosti by měl být minimálně 40 procent průměrné mzdy (dosud činí čtvrtinu, tedy 25 %). Pokud je nynější odvod na sociálním pojistném v minimální výši stanoven na částku 2 588 Kč, v novém systému by pak už ale mírně překročil hranici čtyř tisíc korun.
Povede se ale prosadit změny v praxi?
A cíl MPSV zní jasně, vyšší sociální odvody mají znamenat důstojnější důchod pro OSVČ, kteří si řadu let platili minimální odvody – ten by se při těchto změnách dostal přes desetitisícovou hranici. Samozřejmě ale platí, že podobná věc je předmětem diskuze a dnešní opoziční strany budou chtít uplatnit jiné systémové řešení. Dá se očekávat, že cesta k důchodové reformě, která by platila po delší časový horizont, bude ještě hodně dlouhá.